Masopust

Pod názvem Masopust se rozumí dlouhé období, které trvá již od Tří králů (ty najdete v kalendáři 6. ledna) až do začátku postního období, tedy do Popeleční středy. A to už jsme až u Velikonoc...

Také Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které jsou každý rok jinak. Zásadní je pro ně první jarní den 21. března. Pak už stačí najít v kalendáři nejbližší úplněk a máme termín Velikonoc, které začínají první pátek po prvním jarním úplňku.

Od pondělí toho týdne, v němž začínají Velikonoce, se pak odečte čtyřicet dní a už máme datum Popeleční středy. No a takové Masopustní úterý je pak jeden den před onou Popeleční středou. Ten den začíná půst, takže o masopustním úterý je poslední možnost ještě vesele hodovat a pak už "maso pust".

Masopustní reje mají v Čechách a na Moravě dlouhou tradici, doloženou zprávami již ze 13. století. Mnozí badatelé spojují rej masopustních masek s tradicí předkřesťanských pohanských obřadů, na které navázala činnost církve podle zásady, že co nelze snadno potlačit, to je lepší převzít a uzpůsobit vlastní potřebě.

Nejveselejší období Masopustu je jeho závěr, spojený s hodováním a veselím. Příprava na Masopust tradičně začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí. Nazýval se Tučný čtvrtek či lidově "tučňák". Tradičním jídlem bývala k obědu vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím. Říkalo se, že o Tučném čtvrtku má člověk jíst a pít, co se do něj vejde, aby byl celý rok při síle.

Masopustní neděle byla ve znamení zábavy a tancovaček. Proto se jí říkalo také "neděle taneční" a obvyklými pochutinami tohoto dne byly koblihy smažené na másle, ale také pálenka, slanina nebo klobásky. Po bohatém obědě následovala taneční zábava v hospodě a tancovalo se dokonce i druhý den v pondělí. Někde se konaly takzvané "mužovské bály", určené pouze pro ženaté a vdavé, zatímco svobodní tam neměli přístup.

Vyvrcholením masopustního veselí bylo a je Masopustní úterý. Toho dne se na cestu vesnicí (i městem) vydává průvod maškar. Některé masky se objevují tradičně každý rok, třeba medvěd vedený na řetězu medvědářem. Jinou známou "klasikou" je kobyla složená ze dvou osob, z nichž jedna tvoří hlavu a druhá zadní část těla. Někdy byl kůň doplněn i postavou na koni. K obvyklým postavám patří také kominík se žebříkem, cikánka, bába s nůší, kozel, četník, šašek, myslivec a řada dalších.

Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení, všude se zastavovalo, hrálo, zpívalo, tancovalo, pilo, ochutnávalo a tropily různé taškařice, pronášely vtipné řeči atd. Nechybělo malé pohoštění pro maškary, ty dospělé dostaly také něco "na zahřátí", takže průvod byl stále rozpustilejší. Maškary také dostávaly výslužku, do kasičky peníze, do pusy koblihy, uzené maso, kořalku, koláče...

Masopustní zábava končila o Masopustním úterý přesně o půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval, aby se v klidu rozešli do svých domovů. Začala totiž Popeleční středa a s ní naopak přísný čtyřicetidenní předvelikonoční půst.

V roce 2021 je první jarní úplněk v neděli 28. března. V pátek 2. dubna 2021 je Velký pátek. V neděli 4. dubna je pak Boží hod velikonoční a 5. dubna Velikonoční pondělí. Od čtvrtka mají školáci velikonoční prázdniny.

Masopustní termíny pak v roce 2021 vycházejí následovně: Tučný čtvrtek je 11. února 2021, Masopustní neděle 14. února 2021, Masopustní úterý bude 16. února a Popeleční středa je ve středu 17. února 2021.

Více zde: https://blog.hubatacernoska.cz/kdy-se-slavi-masopust

POZVÁNKA: https://www.kudyznudy.cz/akce/krumlovsky-masopust-2013